1000 miles den třicátý druhý

31. 7. 2019


Mile den třicátý druhý. Celou noc drobně pršelo, to zase bude louží. Naštěští ráno už neprší, tak zabalím mokrý stan i vše ostatní a v přístřešku Kopřivná - hřeben se nasnídáme. Vojta dostal na nohy holiny a popohání mě, ať už jdeme - těší se na skákání v loužích. Nakonec to s těmi loužemi není tak hrozné, připadá mi to dokonce lepší než včera. Prvních pět kilometrů je po hezké lesní cestě, Vojta skáče jako torpédo a cesta příjemně ubýhá. Když dorazíme na zpevněnou cestu, tak Vojta zaleze do kočáru a okamžitě usne. Já pak pomalu stoupám asi 7 km k Držkovskému polesí, což je náš další kontrolní bod. Kousek před “cílem” se Vojta probudí a tak můžeme alespoň udělat společnou fotku.

Následují 4 km po zelené značce do vesnice Hošťálková. Měly by tady být dvě hospody a jeden cykloservis, tak si od toho slibuji dobrý oběd a možná i opravu kočáru. Bohužel se však nepovedlo ani jedno z toho: jedna hospoda zavřená, v druhé dělají jen klobásu a pizzu z polotovarů (já si to dala, ale Vojta odmítl). No a servis? Postarší pán letmo pohlédlo na kočár a pravil, že “by to musel celé odšroubovat a na to tady nejsou zařízení” a tím moje oprava skončila. Přitom si nemyslím, že je to tak nemožné. Jde vlastně o to, že madlo je z obou stran přidělané běžným šroubem, a ten šroub se v trubce ulomil. Jde tedy o to, vyndat z trubky ulomený šroub a ten nahradit jiným. Ovšem kde není vůle, nic nejde. Odcházíme tedy s nepořízenou. Vojta si k obědu vybral rohlík se salámem, koblihu, jogurt a jahodový džusík. Není to nic moc, ale lepší než nic. Doufám, že zítra budeme mít na hospodu větší štěstí.

Zhruba ve tři začínáme stoupat zase do kopců směrem na Lázy. Je to docela krpál a tak zhruba ve dvou třetinách odpočíváme. Snažím se v tomto volnu zamluvit nějaké ubytování v Dolní Moravě na oslavu Vojtových narozenin, které by měly následovat hned po našem úspěšném dokončení 1000 miles :) Pevně doufám, že to vyjde, my dokončíme 9.8.někdy kolem poledne nebo v brzkém odpolední (Vojta má ten den 4. Narozeniny) a ve Františkově si nás v cíli vyzvedne Marek a odveze do ubytování, kde si společně užijeme víkend. Není to ale zrovna snadné ubytování sehnat, protože na mnoha místech mají obsazeno.

Právě si s Markem telefonujeme, když vidím, jak z kopce se k nám blíží Libor Procházka s rodinou :) Příjemné překvapení, nahoře si zaparkovali auto a šli nám naproti. Dostali jsme pivo, limo a sušené mango, mňam :) Libor si prohlíží i ten kočár, mělo by to jít opravit, prý kdyby tam dole byl v servisu “takový mladý”, tak by to opravili i tam, ale snad nejpozději v Odrech se nám to podaří (tam to máme minimálně 2 či 2 a půl dne pěšky). Na Bludném se rozloučíme a s Vojtou ještě kousek popojedeme a v Končinách si stavíme stan. Nakonec to bylo z Hošťálkové něco přes 5km, což šel Vojta pěšky. Dohromady má tedy dneska minimálně 10km po trase plus další nalítané metry kolem, zase to bude kolem 35 tisíc kroků. Ale po únavě ani stopy.

Chvíli to vypadá na déšť, tak rychle stavím stan a vše tam stěhují. Spadlo však jen pár kapek, tak ještě vylézáme, já píšu blog a Vojta běhá kolem stanu. Snad se konečně unaví a usne :)
Používá technologii služby Blogger.