Trénink na mile bez kočáru den ctrnacty

16. 7. 2020
Den čtrnáctý - odpočinkový Tento den byl plánovaný jako den bunkrů. Plán jsme ovšem vzhledem k šílenému počasí naplnili jen částečně. Ráno se budíme do zataženého, ale nedeštivého dne. Pevnost Stachelberg se otvírá v 10h, a tak do 9:45 jsme na místě sami. Pak přichází obsluha občerstvení a průvodci z opevněného bunkru. Těsně před desátou schází k bunkru houf turistů a tak spěcháme zaujmout pozici ve frontě na lístky. Na prohlídku je totiž vpuštěno vždy jen 45 lidí a já chci jít v první vlně. Prohlídka trvá skoro hodinu. Vojta se nijak zvlášť nebaví, skoro mi připadá, že loni si to užil více. Nicméně výklad neruší. Pevnost byla postavena během 11 měsíců a nebyla nikdy dokončena, protože po Mnichovské dohodě jsme o pohraničí přišli. Spleť chodem spojovala (měla spojovat) 11 vojenských objektů, podzemní chodby tvořili 3,5 km. Pevnost stavělo 1500 dělníků a žádný z nich během prací na pevnosti nezemřel. Před dvěma lety byla prohlídka o kousek kratší - nyní je zpřístupněna nová část pro veřejnost. Na hodinovou podzemní prohlídku navazuje prohlídka tří “bunkrů”, řopíků, které jsou vybaveny zbraněmi. Tyto objekty vojtu zajímají mnohem více, a to bez ohledu na to, že mezi nimi musíme procházet v silném lijáku. První bunkr je zajímavý zejména funkčním periskopem, druhý funkční větrací technikou na kliku, a ve třetím zase dostáváme do ruky repliku granátu a to jak “normálního” tak protitankového. Třetí část prohlídky už musíme vzhledem k počasí vzdát (další procházka mezi bunkry). Novinkou je také hra, kterou lze zakoupit (není levná, ale koupila bych ji) a ta s pomocí deseti obálek prohlubuje poznávání bunkrů. Hru lze hrát jen zde na místě, protože je spojena s procházením bunkrů. Trvá prý 3 hodiny, tak mám námět na příští návštěvu - podmínkou je ale lepší počasí. Obědváme a jdeme vyzvednout kešku do nedalekého lesa. Původní plán (projít naučnou stezku kolem bunkrů cca 6km na autobus do Trutnova) však musím zrušit - začíná zase šíleně pršet. Přes hrozné počasí (nebo právě kvůli němu?) je zájem o prohlídku bunkru veliký - mnohem větší, než za krásného počasí před dvěma lety. I v šíleném lijáku stojí před bunkrem neustále fronta lidí, kteří chtějí dovnitř na prohlídku. My za deště téměř běžíme na autobus a jak jsme včera přijeli, dnes zase odjíždíme zpět od města. I tam déšť pokračuje, jdeme tedy do informačního centra a pak na jejich radu na krásnou akci - dračí legendu o vzniku města Trutnova. Převyprávění pověsti o drakovi je spojeno s výstavbou dřevěných hraček a hlavolamů, které jsou k volnému vyzkoušení. Po hodině se Vojtovi nechce odcházet.... Objednávám ubytování přes booking.com (nakonec objednané ubytování už není - údajně chyba booking.com, ale spíše si myslím, že nám majitelka nechce dát apartmán na jednu noc) a tak “musíme” vzít nějaké její náhradní řešení, které neodpovídá svou kvalitou zaplacené ceně, ale teď už Vojtu do lesa proste nedostanu.... A tak tedy odcházíme odpočívat. Paní se snaží mé zklamání částečně kompenzovat (v apartmánu měla být pračka a tak nám prádlo vypere tedy sama, můžeme se vykoupat v jejich slaném bazénku na zahradě, i nejake peníze mi vrátila....), ale i tak sdílený záchod, sprcha a kuchyň přes dvorek za tu cenu je fakt děsivá realita. Bohužel nabidka na ubytováni v míste je minimalni a hnusné počasí bude zřejmě pokračovat i zítra.
Používá technologii služby Blogger.