Trenink na mile bez kočáru den druhy

6. 7. 2020
Den druhý Ráno se budím před šestou, ale nechci hned první den -vojtu prudit a nechávám ho spát až skoro do sedmi. Jakmile je vzhůru, jsou vzhůru všichni. V kempu je asi osm až deset stanu a několik dalších skupi spí bez stanu, jen pod moskytierou. Když odcházíme, tak skupinka Čechů se už taky balík. Ostatní Němci sedí u ohně a teprve se budí. Je krásné letní počasí, takže se mažeme krémem na opalování a vyrážíme po zelené značce směr Cunnesdorf. Asi dva kilometry před vesnicí odbočíme a vyrážíme po červené značce do Krippen. Bohužel nám došla voda, protože jdeme brutálně pomalu. Musíme sejít do údolí a v jediném obsazeném baráku získáváme vodu. Podle mapy tady mělo být několik ubytovacích zařízení, ovšem jsou tady jen zřícené staré baráky. Myslela jsem si, že v Bad Schandau budeme nejpozději ve 14h, ale nakonec dorážíme až kousek před 16h. Vojta už je jako v mrákotách, je strašné vedro. Asi si ani ten přívoz úplně neužil. Nicméně mě stějně žene jak blázen, protože má nárok za samopelky z kontrol na jedno kinder vajíčko a druhé kinder má slíbené jako odměnu za včerejší nepovedený navigací. Taky chceme jít do bazénu (nešli jsme, je kvůli COVID zavřený). V restauraci jsme se trefili do půlhodinové pauzy, kdy se navaří. Ale zase tolik to nevadí, sedíme raději vevnitř a trochu se vzpamatováváme z toho vedra. Hrajeme dinosaury a prší. A saozřejmě na telefonu “ptáčky”. K pozdnímu obědu (od 17h) jíme Margaritu a suché špagety se sýrem (Vojtova specialita, ale ani se na mě při objednávání této “dobroty” nedívali divně, asi je to běžný požadavek špagety bez omáčky :) ) Po jídle vyrážíme nakoupit (poslední bochník chleba...) a pak vyrážíme do autokempu. Nechce se mi v národním parku spát nějak na divoko, a tak rozkládám bivakovací pytel (stan nemáme) mezi karavany a nejrůznější stany. Vojta ještě vyráží na méstní hřiště, já prát ponožky a spodní prádlo. Zakoupila jsem i dvě sprchy, což se ukázalo jako dobrý nápad - zdarma tady neteče ani studená voda. Ve dvou prchách stihnu ještě vyprat trika. V duchu si říkám, kdy to prádlo vůbec uschne, protože pohled na oblohu nevěští nic dobrého. Vypadá to, že dnes budeme testovat jak se spí ve žďáráku při dešti. Tre
Používá technologii služby Blogger.