Etapa Krušné hory den desátý

26. 8. 2020



Přituhlo a zima je i ráno. Vojta má na sobě dvoje kalhoty, triko, minimu a bundu a to i na cestě lesem, nejen při balení. Kdybych měla kalhoty, tak bych si je taky vzala. Procházíme postupně ježíškovy altánky a plníme úkoly (přiřadit zvířátka ke stopám, přiřadit zvířátka k domečkům kde bydlí, poznat jedovatou houbu, vybrat ozdoby na stromek... jednoduché, ale hezké věci). Na prvním altánku na slunci děláme delší pauzu a jezdíme i na “lanovce”. Kombinace Blatenský příkop a Ježíškova cesta je místy obtížná na koordinaci, ale nějak to dáme. Procházíme polovinu altánků (a druhou část projdeme příště) a pak si vyzvedneme tu odměnu na Božímu Daru :)


Blatenský příkop jsem si chtěla projít, protože jsem tam ještě nebyla. Na kolo to není a místy je obtížné i jít, protože je to úzká pěšina a chodec se prodírá stromy a balancuje nad uměle vytvořeným kanálem. Potkáváme i další důmyslnou kešku (komín jako klíč) a s napětím docházíme na Rýžoviště, které má být dle informace z internetu zavřené (otvírají až ve čtvrtek). Nicméně je otevřeno a “zavřenost” se projevuje jen tím, že není papírový jídelní lístek a nabídka je “omezená” na šest skvělých jídel (převážně Zvěřina). U nás vybírá jídlo Vojta, takže máme zase řízek :) 


Obsluhuje tu stále stejný číšník a mezi štamgasty patří místní čtyři policisté. Ti mají obsluhu mírně nadstandartní. Historka o tom, jak našel zmiji u chladícího boxu, která se vysmekla a proplazila se kuchyní a následně lokálem hospody ven mě dost překvapila. Pointa totiž byla, že na kohosi křičel, aby zmiji (modré mládě) chytil, aby si ji mohl vyfotit, ovšem ten oslovený jí nechytil a tak bohužel zmije utekla.


Po cestě do Hormí Blatné míjíme několik kešek, výjemečná je ta u lavičky (samotná lavička je super). Čím jsme blíž k Hormí Blatné, tím širší je stezka kolem Blatenského příkopu - ke konci je to již skoro normální cesta. Docházíme přesně pár minut před odjezdem autobusu do Perninku a tak za chvíli již sedíme na zahradě (tedy já sedím) a Vojta se honí, střílí z luku a pere s Toníkem (5,5 roku) a občas se přidá i Vašík (4 roky). Nejmladší Honzík (2 měsíce) se zatím nepřidá :) Nejtěžší úkol je večer Vojtu vytáhnout ze smečky a donutit k očistě a odchodu na postele. Naopak v posteli již není žádný problém usnout - a to ani pro mě.

Používá technologii služby Blogger.