Etapa Krušné hory den druhy

18. 8. 2020


Ráno nás budí sluníčko kolem šesté hodiny. Ostatní turisty budí Vojta svým pronikavý hláskem. Pomalu balíme a snídáme, jídla máme zatím hodně. Na oběd plánuji zastavit v restauraci Adolfově, takže dnes by jídlo mělo být zajištěné přímo luxusně. Když kolem půl osmé odcházíme, jeden z kluků ještě spí ve stanu, druhý leží ve spacáku v přístřešku a třetí je už zabalený a čeká na ostatní. Po třech kilometrech odpočíváme v přístřešku a postupně nás všichni tři předejdou.

Cesta vede po loukách, stínu je velmi málo. Takhle po ráno to nevadí, ale až bude slunce v plné síle, tak to bude mazec, Míjíme Krásný les (vody máme dost, tak jdeme rovnou dál) a po cestě na Adolfov vidíme, že dva ze tří kluků jsou zase za námi! Asi zkoušeli ve vesnici hledat obchod. Trvá jim další tři kilometry, než nás dojdou. Předchází nás když opět odpočíváme v přístřešku. Hrajeme karty a sušíme spacáky. Do Adolfova je to už jen něco přes dva kilometry, stále po louce. Vojta je občas nervozní, že kolem lítají včely a mouchy.

V Adolfově je veliká krásně opravená budova restaurace a hotelu, ovšem je zavčená. Možná proto, že je všední den, možná už neotevře vůbec. Nacházíme otevřenou pouze chatu Floriána, ale ani tady se ve všední den nevaří. I za lionádu a možnost odpočinout si v chládku jsme ale rádi. Kromě toho vojta potřeboval už nějakou chvíli na záchod, takže i tohle se vyřešilo.

Podle mapy měla být hospoda i v bývalých Habarticích (asi tři kilometry po silnici), ale tady už nebyla ani budova. Po silnici Vojtu nesu na koni, protože nebe se začíná mračit a nechci aby nás na loukách chytla bouřka.

Komáří vížku vidíme už z dálky. Mrak černá a my přidáváme do kroku. Vojta šlape obdivuhodně, během dvou kilometrů docházíme dvě skupinky turistů, kteří jdou stejným směrem. Jakmile jsme u lanovky, začíná pršet. Po paměti vedu Vojtu do blízké restaurace, ta má však v podělí (dnes) zavírací den. (Později zjišťuji, že pondělí je zavírací den v Krušných horách skoro všude, při špatném počasí i v úterý a nebo rovnou až do čtvrtka).


Teprve po chvíli si všimni, že hotel u lanovky je otevřený a tak jdeme hned dovnitř. Obědnávám oběd, kofoly a pivo (máme už delší dobu hlad, ale dělat přestávku na jídlo, když se blížila bouřka, jsem nechtěla) a volám paní Bačové z Krupky, že jsme dorazili dřív. Je trochu zklamaná, protože pro nás vařila i oběd. No škoda, ale je půl třetí a mě zase nenapadlo, že by s námi počítala už na oběd (předpokládala jsem, že přijdeme později - což by se i stalo, kdyby byla otevřená restaurace v Adolfově).


Pokud jde o chůzi, byl dnešní den krátký - v půl třetí končíme. Po obědě přijíždí paní Bačová a odváží nás dolu do Krupky, kde se seznamujeme i s jejím manželem. Užíváme si domácího pohodlí - bazén, kafe s koláčem, morče Kita, Vojta staví mašinky. Pak všichni hrajeme prší a Uno (pro nás nová karetní hra, která se Vojtovi hned zalíbilo, asi proto, že obě hry vyhrál). Skoro celé odpoledne prší a my jsme ukryti v krásné veliké kryté verandě. 


K večeři byla oblíbená sekaná s bramborovou kaší a zeleninou. Volá Marek. V půl deváté jdeme spát a Vojts usíná v polovině ukolébavky. Já jsem taky unavená a tak ani deník nepíšu a usínám hned po Vojtovi. 

Používá technologii služby Blogger.