Ráno se trochu nudím, protože snídaně je až od osmi. Prostě déle než do šesti spát nevydržím, ať se děje co se děje. Balím vyprané věci a pak na chodbě (v pokoji wifi nefunguje) hledám co by se dalo zítra podniknout v Chomutově. Po snídani (sýrový talíř a rohlík s nutelou, káva a čokoláda) vyrážíme směr Hora Svatého Šebestiána. Už od rána je počasí na kraťasy, dneska bude horký den.
Hned pod chatou je první z několika dnešních kešek - nápověda byl klíč k zámku. Pokračujeme po cyklině na červenou značku. Míjíme bagry, které připavují velké potrubí, zřejmě teplovod. Tak proto je asi dle mapy.cz zavřená červená značka (cyklina je normálně otevřená a projít tady jde). Další keška je u vodopádu na druhé straně potoka. Vojta nejdřív nechce přejít po kamenech na druhou stranu a že prý na mě počká. Pak však přišli asi osmiletí kluci a přeskákali před ním po kamenech - to pak Vojta už čekat nevydržel. Na zpáteční cestě se mu smekla noha a rázem byla bota mokrá. No, aspoň příště bude mít lepší odhad, kudy jít a kudy ne :) Už teď ráno je horko, takže nějaká mokrá bota mě vůbec netrápí, na pauze si Vojta bere suché ponožky a na druhé pauze je vše suché.
Na denšní cestě byla jedna jediná teoretická možnost se najít s hospodě (Zákoutí). Bohužel chata jede víkendový režim a otevírá až dnes odpoledne. Nicméně je tu mnoho lavic a stolů ve stínu i na slunci, tak si můžeme alespoň odpočinout na hezkém místě, dosušit mokré věci a v nedaleké studánce (hydrant) dobrat vodu. Bude se ještě hodit.
Další velkou zastávku máme u Starého rybníka, kde je krásný plácek buď na stanování, nebo na odpočinek po koupání v rybníce. Sedíme tady asi hodinu a půl a přijíždí a přichází hodně lidí se zchladit. Nejdřív si chladíme nohy, pak po sobě stříkáme vodu, pak se poléváme vodou na trávě a nakonec Vojta svolí a vstoupí i do rybníka :)
Do našeho dnešního cíle (Hora Svatého Šebestiána - HSŠ) je to ještě kus cesty a tak pouzy jsou častější. Chvílemi Vojtu i nesu, abychom plus mínus dorazili do těch 19h, jak jsem v penzionu avizovala. Vyzvedáváme ještě poslední dvě kešky, které jsou věnované zaniklé železniční trati. Zejména ta těsně před HSŠ je na krásném místě a “donutí” nás prohlédnout si zbytky původního železničními mostu, který se klenul nad údolím.
V penzionu dáváme sprchu a k večeři (Vojtův) oblíbený řízek. Já už mám řízků plné zuby a vždycky mě potěší, když si Vojta vybere něco jiného (třeba svíčkovou :). Porce je mega velká a jeden řízek je pro nás tak akorát. Na výlet do Chomutova dostáváme doporučení na aquapark (bohužel nemám plavky - zapomněla jsem je doma) a na zoopark (zítra má až do 15h pršet). No, tak třeba nějaké plavky koupíme, uvidíme.
