Etapa Krušné hory den šestý

22. 8. 2020



Ráno se trochu nudím, protože snídaně je až od osmi. Prostě déle než do šesti spát nevydržím, ať se děje co se děje. Balím vyprané věci a pak na chodbě (v pokoji wifi nefunguje) hledám co by se dalo zítra podniknout v Chomutově. Po snídani (sýrový talíř a rohlík s nutelou, káva a čokoláda) vyrážíme směr Hora Svatého Šebestiána. Už od rána je počasí na kraťasy, dneska bude horký den.


Hned pod chatou je první z několika dnešních kešek - nápověda byl klíč k zámku. Pokračujeme po cyklině na červenou značku. Míjíme bagry, které připavují velké potrubí, zřejmě teplovod. Tak proto je asi dle mapy.cz zavřená červená značka (cyklina je normálně otevřená a projít tady jde). Další keška je u vodopádu na druhé straně potoka. Vojta nejdřív nechce přejít po kamenech na druhou stranu a že prý na mě počká. Pak však přišli asi osmiletí kluci a přeskákali před ním po kamenech - to pak Vojta už čekat nevydržel. Na zpáteční cestě se mu smekla noha a rázem byla bota mokrá. No, aspoň příště bude mít lepší odhad, kudy jít a kudy ne :) Už teď ráno je horko, takže nějaká mokrá bota mě vůbec netrápí, na pauze si Vojta bere suché ponožky a na druhé pauze je vše suché.


Na denšní cestě byla jedna jediná teoretická možnost se najít s hospodě (Zákoutí). Bohužel chata jede víkendový režim a otevírá až dnes odpoledne. Nicméně je tu mnoho lavic a stolů ve stínu i na slunci, tak si můžeme alespoň odpočinout na hezkém místě, dosušit mokré věci a v nedaleké studánce (hydrant) dobrat vodu. Bude se ještě hodit. 


Další velkou zastávku máme u Starého rybníka, kde je krásný plácek buď na stanování, nebo na odpočinek po koupání v rybníce. Sedíme tady asi hodinu a půl a přijíždí a přichází hodně lidí se zchladit. Nejdřív si chladíme nohy, pak po sobě stříkáme vodu, pak se poléváme vodou na trávě a nakonec Vojta svolí a vstoupí i do rybníka :)


Do našeho dnešního cíle (Hora Svatého Šebestiána -  HSŠ) je to ještě kus cesty a tak pouzy jsou častější. Chvílemi Vojtu i nesu, abychom plus mínus dorazili do těch 19h, jak jsem v penzionu avizovala. Vyzvedáváme ještě poslední dvě kešky, které jsou věnované zaniklé železniční trati. Zejména ta těsně před HSŠ je na krásném místě a “donutí” nás prohlédnout si zbytky původního železničními mostu, který se klenul nad údolím.


V penzionu dáváme sprchu a k večeři (Vojtův) oblíbený řízek. Já už mám řízků plné zuby a vždycky mě potěší, když si Vojta vybere něco jiného (třeba svíčkovou :). Porce je mega velká a jeden řízek je pro nás tak akorát. Na výlet do Chomutova dostáváme doporučení na aquapark (bohužel nemám plavky - zapomněla jsem je doma) a na zoopark (zítra má až do 15h pršet). No, tak třeba nějaké plavky koupíme, uvidíme.

Používá technologii služby Blogger.